Příroda, lesy, déšť, klid.

13. března 2014 v 21:05 | Kerr Knock^.^ |  Diář
↑Pusť si ke čtení tuhle písničku, navodí tě do atmosféry

-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-
Cítím se hrozně divně. Nic se mi nechce dělat, všude je nějak mrtvo. Na jednu stranu se tvářím, jak mě všechno hrozně baví a kdybyste mě neznali a jenom mě vídali, mysleli byste si to taky. Máme novou spolužačku, přistěhovala se z Vietnamu a neumí ani slovo česky. Teda neuměla, už chodí na doučování. Druhá spolužačka, Hana, slouží jako tlumočnice. První den co u nás byla jsem potřebovala jít za Hanou, který se jako klíště držela Lucka (ta nová). Nějak jsem si půjčila její účebnici češtiny a začala jsem číst ty vietnamský slova, načež obě dostaly záchvat smíchu, pche, vůbec nevim proč-_- Moje výslovnost vietnamštiny je, řekla bych, přímo vynikajózní.
Dobře, tenhle článek dopisuju o dvě hodiny později a už se tak fajn necítim.

Miluju tyhle animace:3
Strašně mě to uklidňuje. Je to nikdy nekončící krása, pořád opakující se dokola, něco co nikdy neskončí, můžete se na to koukat hodiny a stejně to pořád bude mít stejnej účinek, furt musíte koukat na ty pitomý ptáky, čekáte kam doletí, už vás to oblbuje, miluju to.

Fakt mě překvapilo, kolik lidí sem pořád leze a čte si tyhle žvásty, protože mě by to teda vůbec nebavilo, takže díkec:D

Znáte ten pocit, když máte rádi jednoho člověka tak strašně moc, přejete mu jenom všechno nejlepší, ve všem ho podporujete? Miluju jeho úsměv, miluju když do mě rejpá a dělá si ze mě srandu a pak se mi omlouvá, když s ním můžu být. Ne, tohle nezvládnu, popisovat tady kamaráda, protože je to jak kdybych si stoupla před naší školu a všechno tohle tam povídala, když si to čte tolik lidí. (Tímto zdravím všechny kdo si to zrovna čtou a zítra mě potkají-_-)
Tyjo, tohle nezvládnu, nevim, budu si tady vylívat svůj smutek a zlost a starosti a pořád mám takovej pocit, že je to na internetu mezi lidma, kteří mě neznají lepší než mezi spolužákama, chjo, tak zase nic.
Prostě mám úplně debilní náladu kvůli slovům, který jsem se nepřímo dozvěděla a ačkoliv to může být jenom nesmyslnej drb tak u tohohle jsem si na 90% jistá, že to drb není. Tohle je podruhý, co mě něco totálně srazilo na kolena. A furt je to kvůli samýmu člověku.
Mějte se krásně a nějak to zítra ve škole přežijte.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tia Tia | Web | 16. března 2014 v 20:14 | Reagovat

No, mě by asi z dlouhodobého pozorování téhle animace cvaklo. Ne že bych na tom byla nějak dobře, ale přece jenom... :D

Jojo, znám.

2 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 23. března 2014 v 16:10 | Reagovat

Mě ty tvoje žvásty číst vysloveně bavilo, takže jen tak dál :D sem se ještě někdy určitě podívám!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Už je to dávno, co jsme hráli v Praze, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme
bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít.
Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné.
Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké.
Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet." -Serj Tankian♥