Nechuť něco dělat

10. ledna 2014 v 17:01 | Kerr Knock^.^ |  Diář
Všechno je v pořádku, máte se skvěle. Pak se jedna věc pokazí a už to tak dobrý není. Po nocích nemůžete spát, jen brečíte aby jste se mohli přes den usmívat a přemýšlíte nad věcma, které jste udělali. Ptáte se sami sebe na otázky. Proč jsem to tak udělala? Třeba to teď mohlo být jinak. Vymýšlíte co by bylo, kdyby... Pak už vás to přestává bavit. Už ani nebrečíte, nemáte na to síly. Uzavíráte se do svého vlastního světa, vytváříte si iluze. Píšete si deník nebo zápisky, povzbuzující citáty. Posloucháte pomalé a mnohdy smutné písničk nebo písně od oblíbených interpretů, na nic nemyslíte. Jen sedíte, čučíte do blba a posloucháte hlas v uších.
Už ani nemáte sílu smát se. Prostě chodíte jako tělo bez duše. Najednou se vás všichni začnou ptát, co se děje a děsně se zajímat. Chce se vám na někoho křičet, když vás urazí, ale nemáte sílu. Nemáte chuť, nechcete se obtěžovat. Chcete to všechno někomu říct, ale nemáte náladu na nic. Potřebujete se vykřičet, nebo vyplakat, nebo uklidnit, nebo co? Pomalu začínáte ztrácet přehled nad sebou samým.

Dneska mi učitelka na angličtinu řekla, jestli nechci jít na olympiádu z Angličtiny. Říkala jsem si, že by to nemuselo být zas tak hrozný, než jsem si uvědomila, že je tam část kdy mluvíte na danné téma. Mě dělá problém jenom mluvit normálně, natož abych mluvila anglicky. Teda vlastně kecam, teď přiznávám, že si trošičku protiřečím, nedělá mi problém mluvit, ale prostě se mi nechce. Vůbec nepotřebuju sdělovat něco navíc a nejradši bych si napsala lístečky, které bych nosila všude sebou a ukazovala je abych tak odpověděla na otázky.
Takže NE. Nejdu tam. Už tak toho mám dost. Z češtiny jsem druhá, postupuji do okresu. Bezvadný. Tam na mě vybalí ať napíšu slohovku na místě, pecka. Vždycky, když píšu to je na dlouho. Napíšu si všechny postavy, jejich jména, zájmy, popis, koníčky, zvířata. Pak píšu o jejich městě nebo místu, kde se to odehrává. Prší tam často? Mají tam rybník, kam se chodí koupat? Pak až začnu psát samotný příběh. Ale tohle jsou prostě přepadovky.
Teď ještě píšu vstupní úkol na olympiádu z přírodopisu. Zbláznila jsem se? Aspoň, že jsem si vybrala vcelku přijatelně těžký úkol. Korunovační klenoty.. Celkem mě zaujmulo, jakým způsobem to máme napsat. Máme vypsat VŠECHNY zdroje informací. Tak jsem se docela smála, kdybych napsala článek na blog o korunovačních klenotách, mohla bych to uvézt do zdrojů a tím pádem reklama pro blog, ne? :D Okej, tak zase pohoda. Už to zase vidim, celej víkend se budu válet doma, číst si knížky, snažit se vtlouct do sebe aspoň minimum slovíček na němčinu (přísahám, že minule jsem se učila minimálně dvě hodiny, prostě nejsem dobrá na jazyky) a učit se na angličtinu, snažit se pochopit fyziku a hm, dopsat slovíčka na němčinu, které jsem už stejně napsala při hodině (Tomu se říká být REBEL, viď Naty?:D)
Mimochodem, neozvala jsem se skoro od vánoc. Takže co že jsem to dostala k vánocům? Oblečení- jakože to je ta děsně zábavná část, kdybych měla vyjmenovat všechno včetně ponožek, ale prostě si představte kupu černého/šedivého oblečení. Pak Hunger games, všechny díly v jedné knížce, joo já vím, už jsem tu knížku měla půjčenou a tudíž jsem jí četla, ale potřebovala jsem jí mít doma


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 handemade handemade | 10. ledna 2014 v 19:09 | Reagovat

Znám pocit brečet v noci do polštáře a pak přes den se schovávat za úsměv :)TYJO :DD máš fakt nádherný blog :) jen tak dál :) článek supeer :)

2 Natty:3 Natty:3 | 10. ledna 2014 v 23:12 | Reagovat

jojo, tomu se říká být rebel..:) :DD
Jojo! :DD

3 Vall Knock Vall Knock | Web | 11. ledna 2014 v 18:12 | Reagovat

Pěkně napsaný článek. Znám tyto pocity a pak jsem na sebe naštvaná, že se pak ve škole "přetvařuji" -. myslím to tak, že mě štve, že v posteli brečim a ve škole se schovávám za úsměv.

4 Vall Knock Vall Knock | Web | 11. ledna 2014 v 18:14 | Reagovat

Promiň handemade, že jsem tu poslední větu napsala podobně, jako ty :)..

5 bff-super-girls-bff bff-super-girls-bff | Web | 12. ledna 2014 v 12:22 | Reagovat

http://bff-super-girls-bff.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Už je to dávno, co jsme hráli v Praze, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme
bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít.
Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné.
Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké.
Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet." -Serj Tankian♥