Leden 2014

Nechuť něco dělat

10. ledna 2014 v 17:01 | Kerr Knock^.^ |  Diář
Všechno je v pořádku, máte se skvěle. Pak se jedna věc pokazí a už to tak dobrý není. Po nocích nemůžete spát, jen brečíte aby jste se mohli přes den usmívat a přemýšlíte nad věcma, které jste udělali. Ptáte se sami sebe na otázky. Proč jsem to tak udělala? Třeba to teď mohlo být jinak. Vymýšlíte co by bylo, kdyby... Pak už vás to přestává bavit. Už ani nebrečíte, nemáte na to síly. Uzavíráte se do svého vlastního světa, vytváříte si iluze. Píšete si deník nebo zápisky, povzbuzující citáty. Posloucháte pomalé a mnohdy smutné písničk nebo písně od oblíbených interpretů, na nic nemyslíte. Jen sedíte, čučíte do blba a posloucháte hlas v uších.
Už ani nemáte sílu smát se. Prostě chodíte jako tělo bez duše. Najednou se vás všichni začnou ptát, co se děje a děsně se zajímat. Chce se vám na někoho křičet, když vás urazí, ale nemáte sílu. Nemáte chuť, nechcete se obtěžovat. Chcete to všechno někomu říct, ale nemáte náladu na nic. Potřebujete se vykřičet, nebo vyplakat, nebo uklidnit, nebo co? Pomalu začínáte ztrácet přehled nad sebou samým.
"Už je to dávno, co jsme hráli v Praze, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme
bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít.
Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné.
Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké.
Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet." -Serj Tankian♥