Listopad 2013

1 nejhezčí chvíle na škole

30. listopadu 2013 v 7:00 | Kerr Knock◢◤
Lyžařský kurz.
Hodně těžko se mi píše nějaký krásný zážitek ze školy, protože když si to tak zpětně vezmu, ve škole se mi nikdy nezdálo nic super. Neměla jsem moc kámošek, se kterýma bych byla i mimo školu. Ale minulý rok se to trochu změnilo.. Na pokoji jsem byla s Alex, Bárou a Shelley. Jako jediné jsme měli pokoj pro čtyři. Těch pět dní bylo naprosto úžasných. Každý večer jsme si povídali, občas hráli hry s klukama (ne flašku, alee třeba Activity:3)
Hodně jsme se všichni sblížili, zároveň jsme si ale uvědomili, že to je poslední větší výlet před rozpadnutím naší třídy- i když já jsem poměrně ráda. Takže užitý to bylo maximálně. Strašně mě mrzelo, když jsme odjížděli. Pamatuji si, jak jsme vždycky každý den společně vybíhali z pokojů na snídani, přes den jsme se zdravili snad pokaždé, co jsme kolem sebe projeli, byli jsme jak blbí:D Nejlepší bylo vždycky vyjet nahoru na pomě, třeba s Miškou když jsme jeli nahoru. Furt jsme si dělali srandu, že nespadnem, že jsme borci, na každýho jsme tam mávali jakože "čumte na nás":D za náma jela učitelka a teď my chytnem záchvat smíchu, Míše se zapíchne lyže do sněhu, já tam hodim držku, spadnem doprostřed a začnem pomalu sjíždět, teďka taková rychlá akce, rychle sundat lyže, odvalit se na stranu.. Všichni co tam jeli z nás měli záchvat smíchu, my ze sebe taky:DD Pak jsem jela s učitelkou a vymlátila jsem se hned co jsem nasedla:D
Hned první den jsem spadla na čumáček a udělala jsem si něco s kolenem, celou dobu jsem pak nosila takový ten návlek na koleno:D Pak se hrály takové ty hry, jakože si kluk vybral holku a holky pak chodily a dávaly pusy klukům a když se trefily do toho kluka, který si je vybral, pusu jí oplatil a šly z kruhu ven a bylo to děsně trapný, ale protože se známe osm let, tak to bylo fajn:D Lyžák je asi jediná chvíle, kdy jsem měla ten minulý kolektiv fakt ráda.

Jenom já si čtu emaily

27. listopadu 2013 v 22:00 | Kerr Knock^.^
A-hojky
Tak vás opět zdravím u deníčku, mám kecací nálady.
Vždycky jsem zvyklá psát, co jsem celý den dělala a prostě jak jsem se cítila a tak. Tak teď budu psát, co jsem nedělala a jak jsem se necítila. Ne fajn, zkoušela jsem to a pak jsem to celé smazala. Tak asi nic:D Tak to vezmu šupem. Tákže, škola- dneska olympiáda z češtiny, docela v pohodě:3 Jinak snad nic důležitýho? Asi ne. Základy administrativy- vždycky děsně šéfujeme. Nebo já nevím jak to říct, řekněme že tam chodí hlavně kluci tak z páté třídy a vždycky za mnou přijdou a "Týjo, my nesmíme na internet!" a já jim vždycky řeknu "Já můžu, koukni, mam 1000 lekcí, ukaž se ty." a v tu chvíli vyběhnou zpátky na místo a snaží se ZAV zavřít a já pak u nich stojím pět minut a říkám jim, jak se to má dělat a prostě máte u dětí takový ten respekt no. Říkala jsem, že budu dělat brigádu jako pomocnice učitelky na základech administrativy:D Prej že jedině neplacená dobrovolnice.
Pak florbal žejo- děsně fajn, sice jsem se vůbec nechytala, ale s pomocí učitele (Tímto zdravím pana učitele, který je zároveň pravidelným návštěvníkem mého blogu) jsem ten gól dala:D No pak skaut- ten je vždycky nejrozsáhlejší, když píšu. Ty malý svítiprdky mě vždycky naprosto odrovnaj:D Nejdřív přišla ta nejstarší, která je vlastně stejně stará jako já (Až na to, že prý ona je ta puberťačka a já už jsem vyspělejší a zodpovědnější:D) a že vlastně jí nemám co rozkazovat a že proč je nás tak málo a já už fakt neměla sílu jí prostě po Xtý vysvětlovat, že doprčic jsou družiny světlušek/vlčat po šesti, že je to tak normální a ať si stěžuje někde jinde, že já s tím nic neudělám. Při hře "upíři", kdy je všude zhasnuto a prostě chodí vždy upír a ten chytá ostatní se na mě tři ze šesti holek nalepily že se bojí, chytily se mě za ruce a vyskočily mi na záda a ze hry rázem nebylo nic:D No jsem ráda, že mi aspoň tolik důvěřují, JOKE je, že já sama se v klubovně sama bojím, protože doprčic je to tam prostě strašidelný, já nemůžu za to že se tam bojim:D Obzvlášť, když tam na mě kamarád vždycky děsně vybafne způsobem, že na mě něco hodí a já tam pak mam šok a deset minut to rozdejchávam-.-
A bacha, dnes je to pět týdnu co nemám fejsbůk:D
Normálně jsem si začala uvědomovat spoustu věcí, například uvědomujete si, že vlastně lezete lidem do soukromí? Normálně byste asi těžko rozkřikovali, že chodíte s Albertem a rázem za týden s Michalem protože by vás každý považoval za děvku, ale na fb je to normální, všichni ti gratulujou a přejou ti to (Juuj, další z mnoha příkladů "Co mě na fb štve":D) Okej, mějte se krásně, užívejte si poslední den ve škole před víkendem:)

2 předměty, které mě baví

26. listopadu 2013 v 7:00 | Kerr Knock^.^

Angličtina!

Už mi mnohokrát pomohla, domluvíte se s ní po celém světě a navíc mě to strašně baví. Snad nikdy jsem se na angličtinu nepotřebovala učit, spíš jsem se třeba sama nebo s rodičema učila napřed, učila se nový slova a fráze a tak:)

Český jazyk:3

Asi někomu připadám divná, ale čeština mě strašně baví, protože mi vždycky šla. Obzvlášť sloh, vždycky jsem se jako jediná těšila na slohový práce, klukům sem psala domácí úkoly a mluvní cvičení:D

Yulia is my best pen friend:3

25. listopadu 2013 v 19:58 | Kerr Knock^.^
Taky znáte ten pocit, když vám přijde, že se všechno daří, všechno je super, máte skvělou náladu, do všeho chuť, prostě optimista, a pak se to najednou všechno převrátí a vy se cítíte jako ten největší odpadlík bez přátel, nesmějete se, nejradši byste se někam zahrabali, přemýšlíte nad tím co bylo, pesimismus.. No tak já jsem teď v první fázy- jenže jak to tak vždy bylo, je a bude, zachvíli se to obrátí ALE tentokrát už žádný stěžovací články:D
Dneska jsem si zase psala s Yulií. Je jí šestnáct, poslouchá hlavně Depeche mode- všeobecně rock a metal. Miluje zimu a strašně ráda jezdí na snowboardu, slaví nový rok se svojí početnou rodinou no a.. je z Běloruska. Je úžasná! Vždycky si píšeme takový slohy:D Teď jsem jí psala docela dlouho o Ňufince- jsem zvědavá, jak se bude smát až si bude to jméno číst, protože já jsem se docela nasmála když jsem se snažila vyslovit její příjmení- a to samé i ona:DDD Achjo.
Tak si představte, začala jsem hrát na kytaru. Prostě se chci naučit pět šest základních akordů a pak brnkat u táboráků. Jenom si s sebou budu muset tahat svojí kytaru, protože jsem levák a strunky mám pěkně převrácený. Tak mi držte palce,ať s tím neseknu po pár dnech:D
Jo a dneska jsem si taky psala s Muhhamedem z Turecka:D
No a když už jsme u tich kamarádů.. Přišla jsem do chatu na koňským snu a zeptám se holek, které tam jsou jak se mají, že jo, znáte to. No a jedna odpoví "Hrozně, furt se trápim kvůli Daronovi." tak jí odvětím, že Daron je jeden super člen z mojí oblíbený kapely SOAD, ale že toho asi nemyslela a ona okamžitě začne bombardovat zprávama jako "Cože, ty ho znáš?? Ona ho zná! Ona zná SOAD! Panebože, ona.. ty!" :D Byli jsme obě v takovém šoku, že jsme se z toho dlouho vzpamatovávali:D Asi dvě hodiny jsme kecali jenom o nich a panebože.. ona je můj člověk!
Okej, tohle je trochu odlehčený článek, tak teď něco pro zasmátí. Víte jak jsem furt kecala o tom zpívání se skautem, že? A víte jak jsem říkala, že zpíváme chodskou písničku? Tak ano, nebylo by to nic tak super, kdyby se Karolínka neztrapnila. Takže vůbec, v pohodě, nenosím sukně, ale teď na mě navlečou chodskej kroj. Já jsem se fakt vzpírala! Skoro to na mě museli navlíkat sami. Měla sem pocit, že.. achjo. A obzvlášť, když mi to udělalo ten super vosí pas. No a co, já za to nemůžu že mam míry v pase a v bocích jako Marilyn Monroe, nemuseli mi to tam oznamovat všichni. Stačilo mi, jak mě provázela přezdívka "Anorektička".
No jen se přiznejte, že vy mi závidíte, jak mi to sluší!
-.-
Byli jsme boží.
Celou dobu co jsme se převlíkali mě uklidňoval a skoro mě tam musel dotáhnout. Já za to nemůžu, že se mi ty trapasy stávaj pořád! Mlátila jsem dřívkama o sebe aby to znělo dobře, ta písnička. No a já se před tim ptala Natálky na otázky jako "A co když mi ty dřívka spadnou, teďka všichni stichnou, vy přestanete zpívat, všichni se na mě budou koukat, teď bude slyšet jenom to, jak ty dřívka budou dopadávat na zem, teď tam začnu panikařit a všechno bude podělaný" a ještě jsem měla takový ten naprosto zoufalý výraz a samozřejmě, že i když jsem šeptala, slyšeli mě TOTÁLNĚ všichni včetně vedoucí a mého nejlepšího kamarádíčka Káji, který tam dostal tichý záchvat smíchu. Bože.

dokonalý ideál kamaráda na dopisování

24. listopadu 2013 v 14:26 | Kerr Knock^.^
Při hledání nových anglicky mluvících kamarádů jsem si všimla pár inviduí, kteří znalostí anglického jazyka dvakrát nezazářili- neříkám, že já jsem nějaký velký znalec, ale napsat "I have search so nev freunds"- to jakože chtěl napsat, že hledá nové kamarády, ale nevim. Tak jsem si říkala, proč nenapsat životudůležitý návod, jak se přiblížit nejideálnějšímu příkladu takového dopisovacího kamaráda.

Registrace
Skoro na všech stránkách provozujících tohle seznamování se musíme zaregistrovat. Pojďme si tak projít všechny body registrací a společně si je pěkně rozebrat.

1. Jméno
Nač si dávat svoje jméno, musíme tam napsat nějaké zajímavé, originální, něco co zaujme hned. Nezapomeňme na zkomolenou češtinu, malá a velká písmena, místo i napsat y a podobně. Takže z obyčejné Karolíny vykouzlíme Czarolynn a z Petry Perr Taa. Hned máme japonská a maďarská jména a tudíž jsme velice in!

2. Přezdívka
Když už si musíme zvolit nějakou přezdívku, NIKDY nepište česky. Hledáte si kamarády mluvící jinou řečí a když už chceme nějak okouzlit nebo přímo "dostat" někoho děsně fajnovýho, musíme si tedy zvolit anglickou přezdívku. Je fajn dávat si před zkomolené jméno- které do přezdívky samozřejmě patří- slova jako "swag, in, sexi, super, lady, mrs., pussy" a další bezvadný slova, která vždy poukážou na vaší inteligenci a projev sama sebe na internetu...

3.Datum narození
Sázejte na šestnáct let. To je prostě nejlepčejší. NIKDY nepište svoje datum narození. A pod čtrnáct let taky nechoďte.

4. Popis sama sebe
Musíte psát nejvíc in věci. Že máte rádi snapback, supry, converse, že máte děsnej swag, milujete rap, jezdíte na skateboardu, na školu kašlete, úplně jí nesnášíte, že milujete fastfoody, že máte kámoše se kterýma je nějvětší sranda a tak. Musíte to hodně přehánět, nebojte se prostě napsat něco co neděláte. Nezmiňujte se o učení, o škole, čtení, přípravě do školy, oblíbených předmětech, přírodě, dějinách a o historii. Jo a nezapomeňte, všichni milujeme psy, koně a kočky a nesnášíme pavouky a hady.

5.vlastní fotka
vlastní fotka vlastně nebude "vlastní". Nejlepší je stáhnout nějakou fotku z googlu nějaké holky, která vám přijde děsně super a pak se za ní vydávat. Jako určitě budete mít úspěch. Pokud chcete mít přeci jenom svojí fotku, napatlejte na sebe tlustou oční linku, rudou rtěnku, natupírujte vlasy, nasaďte snapback, vyšpulte duckface a stoupněte si před zrcadlo do koupelny. Swag!

6. Výrazy
Když už si s někým píšete, nezapomeňte na slangy:3

No a teď jsme dokonalý ideál!

3 oblíbení učitelé

24. listopadu 2013 v 7:00 | Kerr Knock^.^
1. Paní učitelka "na ZAV"
Mám jí strašně ráda, protože je strašně milá. Pamatuji si jak za náma přišla do šatny s tim, jestli už jsme viděli nové Debilní kecy učitelů:D Vždycky mě a Naty vidí v nejtrapnějších situacích.. Jednou jsem stála v šatně a předváděla jsem gumovýho medvídka.. Naty měla děsnej záchvat smíchu a ona přišla a čuměla na mě.. Dozvěděla jsem se to asi minulý týden:D Nebo jsem si jednou na něco vzpomněla a chytla sem děsnej záchvat smíchu, to bylo když jsem držela měsíc bez sladkostí, pak mě naty ospravedlňovala, že "Už mi ten nedostatek cukru leze na mozek" :D

2. Pan učitel na němčinu
Těch důvodů proč ho mám ráda je fakt moc. Třeba kvůli způsobu učení. Vždycky se hraje nějaká hra.. Vysvětluje to, necpe do nás spoustu látky najednou. Při testech mu nevadí, když se podepíšu Morseovkou nebo namaluju ninju (Tento ninja chrání tuto písemku před známkou horší jak tři). Neříká mi Karolína. Jo a přinesl k nám do školy florbal, což je teď můj nejoblíbenější sport, i když mi ještě nejde:D Jako jeden z mála učitelů se taky trochu zajímá o nás samotné.. Není to takový ten zatvrzelý učitel, kterého zajímají jen známky a slušnost a správnost odpovědí.

3. Paní učitelka na zeměpis a tělocvik:3
Tu mám hrozně ráda, i když už jsem psala 280 souřadnic za kecání při hodině. Ví, že nesnášim gymnastiku, bojím se jí.. A dala mi dvojku z tělocviku:DDD Učí strašně dobře, její hodiny jsou jedny z mála, které si fakt pamatuji, takových učitelek jako je ona by si všichni měli vážit a především by jich mělo být víc, pak by byla škola lepší:)

Poznámka z mobilu, která tě změní?

22. listopadu 2013 v 16:48 | Kerr Knock^.^
Usmívat se a kašlat na všechno, žádná překážka není tak velká, aby se nedala překročit, vždy máš dvě možnosti- buď budeš pokračovat, uděláš všechno pro dosažení cíle, pro úspěch ale taky se může stát, že se ti to nepovede, pak ale ovšem budeš stát na tomto pomyslném rozcestí, nebo to můžeš rovnou vzdát hned, dát si lehčí cíl, zapomenout na minulost. Ale ani jedna volba není špatná, protože to je TVOJE volba. Všechno co uděláš má nějaký smysl a systém. Nenech se odradit čímkoliv a kýmkoliv. Ať tě ponižuje, zesměšňuje, ztrapňuje nebo ti nejak nevěří, nesmutni, ukaž mu, že ty na to máš! Vždy se najde aspoň jeden člověk, jedna malá duše, která ti dodá sebevědomí, poplácá tě po zádech nebo tě obejme a řekne "veřím ti" a ty v tu chvíli budeš vědět, že vůbec to že existuješ, že tady seš k něčemu je. Nezáleží na tom, kdo jsi, je důležité, CO JSI. Až se ti někdo vysměje do obličeje, podívej se mu do očí a usměj se. Nic víc. Už jen to, jak z tebe bude vyzařovat energie je to, co ten druhý nečekal. Nikdy se nesnižuj na úroveň toho druhého, který tě chce ponížit nebo jinak ublížit. Já vím, je to těžké, ale ty to zvládneš. Máš kamarády, kterým věříš i když oni tobě možná ne, na které myslíš, máš je ráda a udělala bys pro ně první poslední, nikdy bys o nich neřekla křivý slovo, vychvaluješ je. Ty se chováš, tak jak máš. To, jak se chovají ostatní už není tvoje věc. Může ti to být líto, ale uvědom si, že TY žádnou chybu neděláš, to není tvoje vina, tak hlavu vzhůru!:))

Jsem jediná, která se při poslechu metalu dokáže uklidnit a usnout u nich? Jako maličká tříletá holčička jsem usínala u Rammsteinů :)

4 způsoby učení

22. listopadu 2013 v 7:00 | Kerr Knock^.^
1. Při písničce
Tohle mi pomáhalo dřív. Jednoduše jsem si pustila písničku, kterou jsem pak dala na opakování. V refrénu jsem si třeba stále opakovala určité věty nebo body, které jsem se měla naučit. Při poslechu té písničky se mi pak automaticky látka vybavila. Problém ale je, že samozřejmě těžko vám učitel povolí pouštět si písničky při testu.

2. Všechno si piš
To je způsob, který pomáhá třeba mně. Prostě si přečtu jednu stránku a pak vypíšu vše, co si zapamatuji. Pak si přečtu dvě stránky a znovu vypíšu všechny informace které jsem si zapamatovala. Takhle to udělám třeba třikrát, vždy střídavě čtu-píšu-čtu-píšu. Hodně to pomáhá, můžu doporučit:)

3.Opakování je matka moudrosti
Furt všechno opakovat, prostě si to přeříkat nahlas, to je nejlepší způsob:)

4. Poslouchej při hodině
Nejlehčí způsob učení-neučení. Prostě dávat pozor při hodině je nejlehčí a nejlepší způsob.

Krutá minulost dívek

21. listopadu 2013 v 21:56 | Kerr Knock^.^ |  Diář
Ahoj všichni,
Mám pár věcí, které bych chtěla zmínit. Úplně jako první moje aktivita zde na blogu. Momentálně mám přednastavené články týkající se Projektu sedmi posledních dnů. Původně to teda měla být týdení záležitost, ale kvůli pravidelnějšímu přidávání článků jsem to přednastavila- jak jste si mohli všimnout- ob den. Nu a až to dopíšu, zřejmě začnu více přidávat povídky a příběhy týkající se fantasy.
Dneska jsem přišla ze skauta skoro v půl osmé.. Ale nestěžuji si, mám to tam ráda:) Spíš mě zarazilo, že prý "zpívám pěkně" :D Což mi přišlo ohromně vtipné vzhledem k tomu, že jsem nachcípaná chodila s šátkem kolem krku a skoro nemohla mluvit:D Ale tak dobrý, Batalion a Zelení hájové snad zvládnu, Batalion je moje oblíbená táborová písnička:3 a tu druhou jsem se naučila během deseti minut, jde to zvládnout:) Teď o víkendu máme zpívání, jsem poměrně zvědavá, ne na nás, ale spíš na malý světlušky moje:)) Když jsme zpívali, holky to poměrně bavilo, smály se a šlo jim to, jsou to moje šikulky:)
Půjčila jsem si knížky od Foglara, je to opět jeden z úkolu v Cestě Země, přečíst si něco od nějakého skauta nebo někoho kdo psal knížky o přírodě. Nejdřív jsem držela v ruce knihu od Setona, ale ta se mi nelíbila už od pohledu. Tak mám asi tři knížky od našeho Jestřába (božská skautská přezdívka) , bylo to poměrně těžké vybrat něco, co jsem ještě nečetla, ale tak většinou si jeho knížky čtu stále znovu, je to nejlepší literatura:)
Zároveň mě překvapilo, že NIKDO ze třídy nezná Cimrmana. Copak nikdo neví, že to byla fiktivní postava těch nejlepších- Smoljaka a Svěráka? Nikdo nezná jeho trestání učitele učitelem, dynamit, Hledání ztracené třídní knihy (to umím nazpamět:D) a Výpravu na Severní pól?? Učitelka vykládala o Francii a zmínila se i o proslulé Eiffelově věži a o tom, jak to postavili špatně a Cimrman přišel a ohnul nohy aby správně stála? Všichni jí to přímo "žrali" a já se tam mohla umlátit "tichým smíchem." O přestávce jsem pak asi deseti lidem vysvětlovala, kdo to ten Cimrman byl...
Teď se s mamkou koukáme na film "Purpurová láska". Až se na to někdy budu chtít koukat znova, chytněte mě, protože je to tak.. Mám velkou slovní zásobu, ale pro tento film to prostě nejde vyjádřit. V podstatě to ani nemá děj, jen to poukazuje na chování mužů k ženám v několika desetiletích(strukturovaný děj). K násilí, neúctě, je to ošklivý film.. Celie, jenž je hlavní postavou filmu se narodí matce a po porodu je okamžitě odebrána. Pak přichází nucený sňatek.. Porodí dvě děti, které jí okamžitě seberou a podobně no.
Prý to dostalo jedenáct oskarů.
Co se na tom komu líbí? Všichni se na to podívají a pak si řeknou "Jsem tolik rád, že žiji v této době. Budu pro ten film hlasovat, protože obdivuji jak to ženy dokázaly vydržet v takových podmínkách i celý svůj život, jaké byly statečné, protože kdybych byla na jejich místě, skočím z mostu- i když jen kdybych měla povolení od mého pána, ale to bych nejdříve musela uvařit jídlo pro jeho děti, které vlastně vůbec nejsou moje a pak ještě učesat jeho milenku, aby jí to slušelo, když se mi promenáduje po domě, který od rána do večera uklízím."
Fajn. Toť můj názor, ale nehlasuji pro to. Je mi z toho.. divně.
Takže horory tipu Kruh a Orphan jsou proti tomu libovka. (Jojo, sem velkej drsňák když sem teď napsala dva horory a vypadá to, že je sleduju furt, i když jsem je viděla asi dvakrát a ještě píšu totálně nespisovně a s hrupkama?:D)
Ne tak doufám, že jste to nevzali vážně. Ale stejně si někdy napíšu článek plný chyb, bez jakékoli známky interpunkce a bude to děsně in, když ještě napíšu větu tipu
"A všem vám to mocinqy slušinqá, všechny vás děsně milujuuuu, mucíq.LOLOLOL jsem děsně crazy všechno má děsnej swag a miluju všechno, co je in"

5 osob, které mi zpříjemňují pobyt ve škole

20. listopadu 2013 v 7:00 | Kerr Knock^.^

1. Miška
Vždycky mě dokáže rozesmát a s ní mám asi ty nejlepší zážitky, vždycky mi pomůže, pořád se usmívá:) U ní vím, že jí můj život usmívá, stejně jako mě zajímá ten její, vzájemně si pomáháme, povzbuzujeme se, chválíme, vyčítáme.. Nikdy jsme se nepohádali:) Mám jí ráda:)

2. Naty
Od třetí třídy nejlepší kámošky:) Pořád to tak je, mám jí strašně ráda, je vždycky na prvním místě:) Dá se s ní mluvit o důležitých věcech, vždycky mě pochopí:)

3. Shelley
Trochu spornější názor:) Sedím s ní v lavici a dalo by se říct, že je taky jedna z nejlepších:) Vlastně jsme se začali bavit až tenhle rok.. Neznám jí ještě stoprocentně, ale mám jí ráda:)

4. Učitelka na ZAV
Protože se ke mně a Naty↑ chová spíš jako.. ke kamarádkám? Nevim, nedokážu popsat jak, ale mám jí strašně ráda, vždycky když jí vidíme, usmívá se, povídali jsme si na školním výletě, půjčovala mi časopisy:D

5. Sergej
Kámoš se kterým dělam ty nejblbější blbiny v historii nejblbějších blbin. Minule jsme se vsadili, že zakřičí přes jídelnu "Kdo jsem, co tady dělám a kde je moje továrna na čokoládu!" ještě nevim, co budu muset udělat já, trochu se bojim:D Kvůli tomu, že jsem ho krmila bramborama na obědě jsem stála na hanbě jako blbec uprostřed jídelny:D Vždycky mě rozesměje:) Když sem se jeden den nesmála, protože jsem měla blbej den, přinesl mi knížečku vtipů a prej "To ti snad pomůže":))
"Už je to dávno, co jsme hráli v Praze, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme
bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít.
Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné.
Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké.
Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet." -Serj Tankian♥